Novela zákona o rozpočtovém určení daní byla schválena

Ze 180 hlasujících poslanců novelu podpořilo 158 poslanců. Proti bylo 14 poslanců (8 z ČSSD: Petr Hulínský, Jiří Koskuba, Stanislav Křeček, Adam Rykala, Roman Sklenák, Miroslav Svoboda, Jeroným Tejc a Lubomír Zaorálek; 2 z ODS: Jan Florián, David Vodrážka; 3 z KSČM: Petr Branný, Alexander Černý a Jiří Dolejš; 1 nezařazený poslanec Vít Bárta) a zdrželo se 8 poslanců (1 z ČSSD: Milada Emmerová; 6 z KSČM: Vojtěch Filip, Pavel Hojda, Kateřina Konečná, Ivana Levá, Marta Semelová a Karel Šidlo; 1 z VV: Josef Novotný st.).

 

Z neautorizovaného stenozáznamu (zdroj www.psp.cz): 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nacházíme se ve 3. čtení, připomínám, takže dovolte mi, abych zahájil bod 21, což je

21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 694/ - třetí čtení
 

Opakuji, je to tisk 694. My jsme ve 3. čtení, u stolku zpravodajů by měl zaujmout místo ministr financí Miroslav Kalousek a zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Vladislav Vilímec. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 694/2. Otvírám rozpravu, do které mám přihlášeného poslance Václava Votavu.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vládo. Chtěl bych říci, že kompromisní návrh rozpočtového určení daní podpořím tak, jako většina členů poslaneckého klubu sociální demokracie samozřejmě za předpokladu, že bude schválen pozměňovací návrh, který byl přijat i v rozpočtovém výboru a který upravuje zastropování výměry katastrálního území na maximálně 10 hektarů na obyvatele. Chci říci, že ten kompromisní návrh rozpočtového určení daní podpořím, a to i přes výhrady k této úpravě, které bych také chtěl mimo jiné sdělit. Chápu také, že problém zvednout ruku pro tento kompromisní návrh mohou mít poslanci ze čtyř největších měst. Sice již nepřicházejí souhrnně o částku v řádech miliard korun, nicméně i tak přicházejí o cca 3 % z rozpočtového určení daní, u Prahy o 1,7 %, a to na oltář právě posílení rozpočtového určení daní pro ostatní obce. Musím říci, že i jako poslanec za Plzeňský kraj samozřejmě nejásám nad tím, protože Plzeň také přichází o významnou částku, není to sice už 800 mil., jak bylo původně v návrhu, ale je to 90 mil., ale i to je významná částka, o kterou tedy Plzeň přijde.

Je třeba také říci, že těmto čtyřem městům nebude nijak kompenzován ten úbytek daňových příjmů v rozpočtovém určení daní, což je špatně a myslím si, že by jim to kompenzováno býti mělo. Naopak je třeba pozitivně určitě ocenit zavedení nového kritéria pro výpočet rozpočtového určení daní, které bere v potaz počet dětí v mateřských a základních školách. To také oceňuji.

Pozměňovací návrh na úpravu, resp. zvýšení hranice zastropování velikosti katastru, jako jednoho z kritéria rozpočtového určení daní, a to ze tří hektarů na deset hektarů na obyvatele sociální demokracie také na jednání rozpočtového výboru podpořila a předpokládám, že tento pozměňovací návrh, jak jsem v úvodu svého vystoupení řekl, bude také schválen a připojíme se tedy ke schválení celé této úpravy rozpočtového určení daní, i když určitě nad ním jásat nemusíme.

Z původně 370 obcí, které vlivem úpravy zastropování katastru mělo přijít o část svých daňových příjmů, v některých obcích to bylo výrazné, někde až o 50 nebo dokonce o 70 %, samozřejmě tyto obce také hlasitě vystupovaly a vyjadřovaly svůj nesouhlas, poukazovaly na to, že pokud by toto prošlo, tak bude značně omezeno financování jejich často již rozběhnutých investičních akcí. A tak tímto návrhem, pozměňovacím návrhem se počet ztrátových obcí snížil na asi 57. Je třeba si upřímně říci, že v řadě - na druhou stranu - že řada těchto obcí před pěti lety právě zavedením toho kritéria velikosti katastru, že se jim daňové příjmy zvýšily, a to několikanásobně. To je třeba si upřímně také říci. Je třeba si také upřímně říci, že dnes máme 6300 obcí a ten počet asi do budoucnosti je neudržitelný. Je to sice velice citlivá záležitost, ale říkám do budoucna asi je to věc, která udržitelná není.

Ministerstvo financí zveřejnilo na svých webových stránkách tabulku, která se jmenuje Teoretický propočet sdílení daňových příjmů obcí a srovnání současného systému RUD s návrhem nového RUD. Tam se mohli podívat starostové či představitelé obcí, jak asi bude - a teoreticky - jak budou vypadat jejich daňové příjmy. Je třeba říci, že ta predikce ovšem, na kterou jsou daňové příjmy postaveny, nemusí v žádném případě ale platit. Vidíme, k jakému dochází propadu ve výběru daní, konkrétně co se týká DPH. Ta tabulka je postavena na predikci daňových příjmů 118 mld. korun. Říkám tedy, že ta skutečnost může být na konec úplně jiná.

Já si myslím, že stát by měl garantovat obcím určitou výši jejich příjmů, příjmů, které obce obdrží do svých rozpočtů, a to bez ohledu, jaký stav bude, bez ohledu, co se bude dít. Za každých okolností by jim to měl nějakým způsobem garantovat. To se ale také v tomto rozpočtovém určení daní neděje a s tím návrh rozpočtového určení daní nepočítá. Takže si myslím, že to je víceméně trošku hra s čísly. Navržené změny rozpočtového určení daní vypadají tedy pro většinu měst a obcí slibně, což však se nemusí - to, co jsem řekl, jak jsem to řekl - nemusí se to také vyplnit. Posílení rozpočtového určení daní o 10,5 mld. korun jde na úkor národních dotačních programů a tady já vidím poměrně velký problém.

V podstatě se prostředky přelévají, dá se říci, z jedné kapsy do druhé kapsy v rámci rozpočtu a o těch 10,5 mld. korun, které se rozpustí do daňových příjmů obcí v rozpočtovém určení daní, přijdou také dotační programy, to je třeba si uvědomit. Jinak řečeno, řada obcí nebude moci realizovat za pomoci dotací řadu investičních záměrů, protože vhodné programy nebudou buď otevřeny vůbec nebo budou značně redukovány a nebudou tam dostatečné prostředky, aby právě o tyto prostředky se obce a města mohly ucházet.Takže taková malá obec, která má i při posílení jejích daňových příjmů poměrně malý rozpočet, prostě nebude schopna řadu investičních akcí, potřebných investičních akcí, jako jsou kanalizace, vodovody, třeba udělat a realizovat.

Já jsem se ptal při prvém čtení pana ministra financí, o jaké dotační programy jde konkrétně, že bych rád slyšel - a nejenom já, samozřejmě, chtěli by to slyšet i starostové obcí, aby věděli, na co se připravit nebo naopak na co se nepřipravovat, protože by to byla zbytečná práce, když ten program nebude otevřen. Bohužel, nedostalo se mi žádné odpovědi. Ptal jsem se na to i při projednávání v rozpočtovém výboru. Přítomný pan náměstek také nebyl schopen odpovědět konkrétně. Řekl pouze, tak bude to z kapitol Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství. Ale to je všechno, co jsem se asi tak dověděl. Já to považuji ale opravdu za zásadní věc, protože to může ohrožovat investiční záměry řady obcí.

Dámy a pánové, tento návrh změny rozpočtového určení daní jistě není optimální. Je třeba říci - a to říkáme - že žádné rozpočtové určení daní nebo žádná konstrukce rozpočtového určení daní nemůže být úplně spravedlivá pro všechny obce, nikdy se tu zřejmě nepodaří vytvořit naprosto spravedlivý model. Je však ale určitým posunem v posílení daňových příjmů menších a středních obcí a také toto posílení svých rozpočtů řada obcí, především těch menších, očekávala. Uvidíme ovšem, jak toto očekávání bude naplněno. Takže i přes výhrady, které jsem uvedl, zákon já a věřím, že i většinově poslanecký klub sociální demokracie také podpoříme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jestli dovolíte, tak já bych se teď vyvolal sám a požádám paní předsedkyni.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím tedy o slovo místopředsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Přeji vám dobré odpoledne a od předešlého řečníka se budu lišit zásadně v tom, že tady sdělím, že já ten návrh nepodpořím ani v té kompromisní poloze a jenom velmi stručně řeknu, proč.

Ten původní návrh, jak už to tady za mnou řekl pan premiér, to není tajemství, že žiji v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, tak ten původní návrh, tak jak byl předložen, mi připadal naprosto absurdní, kde Ostrava byla mezi těmi městy, která přicházela o 1 miliardu, podobně jako třeba Brno. Víte dobře, jak ten původní návrh vypadal. A ani ta kompromisní poloha není samozřejmě něco, s čím bych tady dokázal souhlasit. Důvod je jednoduchý, já vám ho řeknu velice v krátkosti.

Moravskoslezský kraj je kraj, který v daňové výtěžnosti je na posledním místě ze všech krajů a město Ostrava přebíralo celou řadu toho, co chybí v prostředcích kraji, kdy není schopen financovat potřeby toho kraje. To přebírala Ostrava jako metropole a financovala dětské domovy, domovy důchodců, nemocnice, kulturu, čtyři divadla.To znamená je to specifická situace, ve které jsou některá města a Ostrava mezi nimi, kdy prostře přebírala a převzala od určitého okamžiku celou řadu významných funkcí, které zajišťuje vlastně jako metropole celého kraje. Připadá mi, pokud se zpracovává takováto daňová úprava, tak tohle jsou věci, které se v podobné situaci musejí vzít v potaz. Tady se jedná o aglomeraci, která čítá, podle toho, jak to budeme měřit, ta aglomerace sama 800 tisíc, celá přes milión obyvatel a celý ten kraj má ještě víc.To znamená je to významná část České republiky a tady prostě někdo sestavoval rozpočtové určení, ve kterém celou tuto oblast vlastně hodil za hlavu z hlediska jejích potřeb, které v současné době bohužel jsou stále v něčem tísnivější.

Podívejte se, to město Ostrava, o kterém mluvím, je dnes jedno z těch míst v republice, které je vážně postiženo problémy, které souvisejí s ekonomickou a finanční krizí kolem. U nás je poměrně vysoká nezaměstnanost. Velmi velké problémy jsou s bezpečností. To jen vlastně silou vůle a nasazením se tam daří udržet bezpečnost na úrovni. Podle mě to probublává, ta situace je vážná. Nechci se tady teď šířit o důvodech, ale podle mě je tady dnes celá řada faktorů, které by spíš měly vést k tomu, aby se regionu takto postiženému stále ještě těmi strukturálními problémy, které se v čase krize samozřejmě násobí, aby se mu naopak hledalo pomoci. Místo toho přichází úplně opačné opatření. Bum! Nejdřív miliarda a teď 160 mil. se naopak vezme. Já v tom prostě žádnou logiku nevidím a nevidím v tom žádné státnické rozhodování. Připadá mi, že ten návrh, tak jak byl vržen už v té původní podobě mezi malé obce na jedné straně, mezi čtyři velká města na druhé, byl jako mina, která měla vybuchnout s tím, porvěte se teď mezi sebou. Takže se prostě státnická politika nedělá. Já naprosto nesouhlasím s tím, že na to nakonec doplatí nejenom některá města, ale ono vlastně vzhledem k tomu, že jsem řekl, že Ostrava plní metropolitní funkce, tak na to doplácí ještě daleko víc lidí, než jen v té samotné Ostravě žije. Já si myslím - nechci se tady vyvyšovat nad ostatní - že je to významný region, jeho prosperita je vlastně důležitá pro celou Českou republiku, protože ve chvíli, kdy se tomuto regionu nebude dařit, tak se stává samozřejmě koulí na noze všech. Takže zájem na tom, aby se tady nepodvazovaly věci, aby se respektovaly potřeby a aby se zohledňovaly, ten by měl mít podle mě každý, kdo má zájem na tom, aby Česká republika byla prostředím, které se vyvíjí v určité rovnováze a kde se bere ta lokální situace jako významný faktor, který se bere v potaz. To bych pravděpodobně po Miroslavovi Kalouskovi musel chtít příliš.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zeptám se, zda ještě někdo. Přednostní právo chce pan kolega Tejc? Nikoli, takže pan kolega Petr Braný. Připomínám, že jsme v obecné rozpravě.

Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já nebudu už nijak zatěžovat vaši pozornost a zejména čerpat čas v tomto tématu, protože jsem podrobně hovořil v prvém i druhém čtení, ale nejdříve poznámku, co bude následovat po podrobné rozpravě, a to je předložená procedura. Tam avizuji, když to nebude zakomponováno, že budu žádat u pozměňovacího usnesení rozpočtového výboru, aby zvlášť byl hlasován bod 3. To je ten koeficient 3 hektary - 10 hektarů, ano?

Uvedu proč. Ta část první zejména, první, druhý bod a potom je to v těch dalších zase vrácení po třech letech, vlastně reaguje, když to zjednoduším, na druhý pilíř a shromažďování prostředků na tento druhý pilíř. Postoj klubu KSČM k tomuto je znám. Je to vlastně vyvedení prostředků i z toho nárůstu pro obce a po třech letech by se to asi mělo vrátit do normálu. Podrobně jsem to komentoval ve druhém čtení, dál o tom hovořit nechci. To je jedna poznámka.

Tady byla debata o tom, že je to kompromis. Já tomu pro sebe říkám vnitřní Gazdíkův kompromis, protože pan Gazdík tady vystoupil několikrát v tisku a zejména zaznělo - já jsem o tom hovořil v prvém čtení - že nebude-li změna rozpočtového určení daní, tak vláda končí. Pak to tady opravil a řekl, že je k diskusi a výsledek té diskuse tady vidíme.

Výsledek té diskuse tady vidíme. Ta korekce tady byla nějaká učiněna, ale přesto všechno já osobně jsem toho názoru, že řada tzv. nárůstů jsou virtuální prostředky. Nejsou jasné ty miliardy z těch, jak už tu říkal kolega Otava, miliardy z těch dotačních programů, i ta jedna a půl miliarda, která je přerozdělena ze školství, není úplně jasná v návaznosti na jiné zákonné normy, které řeší financování, zejména toho základního, ale vůbec školství. Takže z tohoto pohledu já osobně nebudu podporovat zákon jako celek, ale hlasování o pozměňovacím návrhu 1 a 2 doporučuji celému našemu klubu, aby nebyl podporován z uvedených důvodů.

Postoj našeho klubu k celému zákonu je asi takový, jak tady kolega Zaorálek předvedl, jak bránil Ostravu, tak členové a členky klubu KSČM se rozhodli, že nebudou vystupovat každý za svůj region, a tam je samozřejmě pestrost názorů na to, jaké to bude mít dopady, ale že své přesvědčení a plnou odpovědnost každá členka a člen klubu KSČM vyjádří hlasováním o zákonu jako celku. Tolik jsem chtěl říct v obecné rozpravě, a bude-li nutné, tak se přihlásím potom v podrobné k návrhu změny procedury dílčí. Děkuji.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jeroným Tejc se hlásí do rozpravy.

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se jdu vyjádřit jen k tomu, jak budu hlasovat a proč. Právě proto, že nepodpořím tento návrh zákona, byť jej z principu považuji za správný. To jediné, co mi na něm vadí, je to, že nespravedlivě podle mého názoru bylo ubráno nejen mému rodnému městu, ale i těm dalším třem velkým.

Nechci vést žádnou debatu o tom, jakým způsobem to mělo být učiněno. Já oceňuji to, že nakonec, a to beru jako určitý kompromis, který je velmi bolestivý, z toho původního návrhu 900 milionů mínus, který se tady objevil v Poslanecké sněmovně, např. pro město Brno, je dnes částka přibližně 200 milionů mínus, což je velmi bolestivé, ale je to podle mého názoru dobrý kompromis, alespoň proto, aby město přežilo, stejně tak jako v případě města Ostravy, tak jak o tom hovořil pan místopředseda Zaorálek, a v tomto smyslu jsem rád a děkuji těm, kteří byli ochotni na tomto kompromisu pracovat, byť se přiznám, že ani přesto nemohu ten návrh jako celek podpořit, protože skutečně každá desítka milionů dnes bude těmto městům velmi chybět. Děkuji.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, a to je poslední přihláška, kterou mám do obecné rozpravy, takže to vypadá, že obecnou rozpravu budu moci ukončit, a je možné, že zazní slovo navrhovatele nebo zpravodaje. Ano, ministr Kalousek si vezme slovo. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Chci jenom poděkovat za tu diskusi. Byla skutečně velmi dlouhá. Původní předlohu ministr financí předložil téměř před rokem. Chápu, že si to vyžádalo velmi usilovnou politickou diskusi, je to politická dohoda, samozřejmě, v případě rozpočtového určení daní neexistuje žádný exaktní šém, to pokládám za dobrou politickou dohodu, dobrý kompromis a prosím o schválení.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zpravodaj? Prosím, pane poslanče. Už jdete rovnou k hlasování? Můžete to shrnout. Samozřejmě, to je na vás.

Poslanec Vladislav Vilímec: Jen se, pane místopředsedo, dámy a pánové, omezím na stručné konstatování. Nechci zde opakovat to, co bylo uvedeno. Po více než roční debatě v tomto volebním období a zpočátku po velmi vyhraněných postojích aktérů této debaty nakonec došlo k určitému kompromisu, jenž umožňuje významně posílit daňové příjmy mnohých obcí a měst. Mě těší, že změny, obsažené ve vládním návrhu ve znění pozměňovacích návrhů rozpočtového výboru jsou podporovány jak Svazem měst a obcí ČR, tedy univerzálním zástupcem obcí, i zástupcem výhradně malých obcí, Sdružením místních samospráv. To se v minulosti téměř nestávalo. Máme příležitost schválit podobu rozpočtového určení daní pro obce a města, které sice není a nemůže být dokonalé, to zde nechci rozvádět, přesto však odstraňuje mnohé nelogičnosti stávajícího systému.

Chtěl bych na závěr jednak poděkovat zástupcům předkladatele, členům rozpočtového výboru, podvýboru pro financování územních samospráv, a též nesmím zapomenout na předsedy koaličních klubů, za spolupráci ve sněmovně při úpravě tohoto vládního návrhu, a také ocenit, že nějakými dalšími konkurenčními pozměňovacími návrhy mimo ten návrh rozpočtového výboru se nekomplikuje schvalování této hodně vydiskutované novely.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane zpravodaji, vy jste tím řekl své závěrečné slovo, ale já bych vás rovnou požádal v tom případě, kdybyste tam zůstal a kdybyste nám řekl, jaký postup nás čeká v hlasování o tomto návrhu.

Poslanec Vladislav Vilímec: Návrh na zamítnutí tohoto sněmovního tisku nebyl podán, takže o něm nebudeme rozhodovat. Existují pouze, jak bylo avizováno, návrhy, obsažené v usnesení rozpočtového výboru. Vnímám přání pana poslance Braného z klubu KSČM, aby se individuálně ještě hlasovalo o bodu pozměňovacího návrhu 3, tj. navýšení započitatelné výměry katastru ze 3 ha na 10 ha, a pak o dalším zbytku pozměňovacích návrhů rozpočtového výboru. Zbytek slaďuje oba dva sněmovní tisky 695, které jsme prohlasovali dopoledne, kde byla vyjmuta část rozpočtového určení daní měst a obcí, a v zásadě pozměňovací návrh garantuje, že ať již v tom přechodném období 2013 - 2015 i poté bude navýšeno rozpočtové určení daní o 12 miliard korun. Potom bychom mohli už hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se zeptám, jestli někdo zpochybňuje tento návrh. Nikdo, i vy souhlasíte. Dobře, myslím, že to je jasné, snad to nemusíme ani hlasovat. Budeme postupovat tak, jak jste to řekl. Poprosím vás o hlasování, stanovisko a budeme hlasovat. Myslím, že jsem zagongoval už dost, všichni by tady měli být, a můžeme začít. Prosím.

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. První hlasování je o bodu 3 pozměňovacího návrhu rozpočtového výboru. Stanovisko je souhlasné.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr? (Souhlas)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 67, přihlášeno je 178, pro hlasovalo 168, proti 3, bylo přijato.

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, a teď bychom hlasovali o ostatních bodech pozměňovacích návrhů rozpočtového výboru. Stanovisko zpravodaje souhlas. (Ministr Kalousek: souhlas)

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 68, přihlášeno 180, pro hlasovalo 143, proti 12, bylo to přijato.

Poslanec Vladislav Vilímec: A nyní již můžeme hlasovat o návrhu zákona jako o celku.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Přikročíme tedy k tomuto hlasování a přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, zákon o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 370/2011 Sb., kterým se mění zákon číslo 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony podle sněmovního tisku 694 ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování o tomto textu usnesení. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 69, přihlášeno je 180, pro hlasovalo 158, proti 14, toto usnesení bylo přijato. (Potlesk)

Končím projednávání bodu číslo 21.